Památky a zajímavosti

Zámek Nelahozeves

HISTORIE A ARCHITEKTURA ZÁMKU:

www.zamek-nelahozeves.cz

http://www.lobkowicz-collections.org/

 

Již od 16. století je tento zámek jedním z nejpozoruhodnějších  renesančních zámků v Čechách. Stavba zámku byla započata v roce 1553 bavorským šlechticem Florianem Griespekem z Griespachu (členem dvora císaře Ferdinanda I.) ve velkém stylu tak, aby odrážela jeho významné postavení u dvora. Griespek pravděpodobně pověřil architekta Bonifáce Wohlmuta, aby řídil stavbu, a pozval italské řemeslníky, kteří pracovali i na Pražském hradě, jejichž kamenické práce a bohatě zdobená sgraffita  elegantně charakterizovaly jeden  z nejlépe dochovaných renesančních zámků v České republice.
Ve své závěti  Griespek Nelahozeves důvěrně označoval jako Floriansburg.
Ve stavbě dále pokračoval jeho mladší syn Blažej (do roku 1614), který Nelahozeves zdědil. Velmi aktivně se zúčastnil povstání českých stavů. Sankce po bitvě na Bílé Hoře postihly Blažejovu vdovu, ale císař ponechal Nelahozeves ve vlastnictví rodiny.
Blažejova dcera Veronika byla v roce 1623 nucena majetek pro narůstající  dluhy prodat Polyxeně z Pernštejna a Lobkowicz. Ta společně se svým druhým manželem, Zdeňkem Vojtěchem Popelem, 1. knížetem z  Lobkowicz, byla zakladatelkou  roudnické knížecí rodiny a společně položili základy knihovně i  archivním sbírkám a  stali se tak  zakladateli slavné roudnické sbírky.
Zámek Nelahozeves koupili za 40.000 kop míšeňských grošů.
Roudnická větev rodiny vlastní  zámek do dnešních dnů (s výjimkou II. světové války a  období  komunistické vlády, kdy byl zámek konfiskován).
Zámek Nelahozeves je trojkřídlá, dvoupodlažní budova  sevřená na nárožích lichoběžníkovými bastiony po způsobu italských kastelů. Pevnostní dojem křídel zdůrazňuje sokl z bosovaných kvádrů, který prolamují arkády a portály. Zdi postavené převážně z   kamene jsou zdobeny sgrafity (zobrazují  mytologické výjevy a scény ze Starého zákona – podle knih, předloh se vzory architektury a výzdobných prvků s rytinami převážně Virgilia Solise, ale také Albrechta Dürera (Adam a Eva), které většinou pocházely z Německa a Itálie). Nádvoří je z jihu uzavřeno pouze nízkou zdí, neboť finanční prostředky došly  před vybudováním čtvrté části. Arkády, z nichž byly přístupny jednotlivé místnosti zámku, byly původně otevřené, což je typickým znakem italského stylu.
Vzhledem k chladnějšímu středoevropskému klimatu byly později zaskleny.

Na zámku se pořádají různé akce jakou jsou Velikonoční a adventní trhy, koncerty atd.

Otevírací doba

Celoročně Út-Ne: 9-12, 13-17

Poslední prohlídka začíná v 16 hodin.

Vstupné

Okruh I (roudnická sbírka) 85 Kč / 45 Kč

Okruh II (Rytířský sál) 45 Kč / 30 Kč

Okruh I+II: 95 Kč / 50 Kč

 

Rodný dům Antonína Dvořáka

Skladatelův rodný dům v Nelahozevsi - expozice je zaměřena především na skladatelovo dětství a mládí, které se svými rodiči prožil v Nelahozevsi. Skladatelův otec měl v Nelahozevsi pronajatý hostinec.

Osobní kontakt s prostředím, které A. Dvořáka ovlivnilo na celý život, působí velmi silným dojmem.

Památník byl zpřístupněn veřejnosti roku 1951. Současná stálá expozice podle původního scénáře Karla Mikysy z roku 1971 byla aktualizována u příležitosti výročí Dvořákova narození roku 1991. Roku 1997 proběhla rekonstrukce druhé budovy Památníku (bývalého krámu) do podoby z času skladatelova života.

Otevírací doba:

1. a 3. týden v měs.: středa–neděle 9.30–12.00 a 13.00– 17.00 hod.;

2. a 4. týden v měs.: středa–pátek 9.30–12.00 a 13.00–17.00 hod.

vstupné

dospělí - 30 Kč

rodinné - 60 Kč

snížené - 15 Kč

školní výpravy - à 10 Kč

služby

možnost fotografování - 20 Kč

možnost filmování - 20 Kč

 

Zámek Veltrusy

Z Nelahozevsi 3km

www.zamek-veltrusy.cz

Zámek  nechal postavit asi kolem roku 1716 hrabě Václav Antonín Chotek. Později  byl  zámek rozšířen a hrabě Rudolf Chotek v téže době nechal provést i další stavební úpravy zámku a nově zařídit zámecké interiéry.

Další rozšíření zámku proběhlo v roce 1804, kdy přibyly hospodářské budovy, které se severními křídly zámku uzavírají čestný dvůr.

Zámek obklopuje rozsáhlý park s několika empírovými a romantickými ozdobnými stavbami, daňčí oborou a velkým množstvím zvěře. Park je volně přístupný, dokonce jím prochází mezinárodní cyklotrasa.
Interiéry obsahují kromě nábytku, obrazů a pěkných skleněných lustrů rovněž sbírky porcelánu a řadu hodnotných předmětů uměleckého řemesla.

Zámecké nádvoří

duben, říjen pouze víkendy  8:30 - 17:00

květen, září - všední dny mimo pondělí   8:30 - 17:00

víkendy                            8:30 - 19:00

červen, červenec, srpen – denně mimo pondělí    8:30 - 19:00

listopad až březen – neotevírá se

Z technických a provozních důvodů je možnost změny otevíracích hodin vyhrazena.

V zájmu bezpečnosti návštěvníků zde není dovoleno jezdit na kole a vodit psy. Pro návštěvníky s koly jsou přistaveny stojany uvnitř nádvoří.

 

Pokladna zámku

duben pouze víkendy a 25.4.

květen pouze víkendy

červen pouze víkendy

červenec, srpen denně mimo pondělí

září, říjen pouze víkendy a státní svátky 28.9., 28.10.

8:45 - 12:00   12:45 - 16:45

 

Výstava "Jak se opravuje památka" s průvodcem

výstava probíhá v hlavní zámecké budově

červenec, srpen pouze víkendy

všední dny pouze na objednávku

9:00 - 11:00  13:00 - 16: 00 hod.

Prohlídky začínají v  celou hodinu

 

Prohlídka historických skleníků a zahrady s průvodcem

červen pouze víkendy

červenec, srpen denně mimo pondělí,

27. a 28.srpna okruh uzavřen

Prohlídky začínají v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00 a 16:00

 

Cyklotrasa s průvodcem

od 14.května a červen pouze víkendy

červenec, srpen denně mimo pondělí

září pouze víkendy a státní svátek 28.9.

pouze v  10:00, 13:00, 15:00

Možnost zapůjčení jízdního kola

 

Výstavy bez průvodce

 

Historie lovectví a myslivosti - romantika a realita

duben, květen pouze víkendy a 25.4.

červen pouze víkendy, od 15.6. denně mimo pondělí

červenec, srpen denně mimo pondělí

září do 16.9. denně mimo pondělí, od 17.9. pouze víkendy a 28.9.

říjen pouze víkendy a státní svátek 28.10.

9:00 - 11:45   13:00 - 16:45 hodin

 

Historické kočáry

duben,květen pouze víkendy a 25.4.

červen pouze víkendy, od 15.6. denně mimo pondělí

červenec, srpen denně mimo pondělí

září do 16.9. denně mimo pondělí, od 17.9. pouze víkendy a 28.9.

říjen pouze víkendy a státní svátek 28.10.

9:00 - 11:45  13:00 - 16:45 hodin

 

www.lobkowicz-melnik.cz

Zámek je nejvýznamnější památkou města Mělník. Je ověnčen bohatou historií a ve známost vešel především svými rozsáhlými vinnými sklepy. Původně dřevěný hrad z 9. století byl přestaven na románský kamenný, ten pak na gotický kamenný hrad ze 13. století. V 16. století podstoupil hrad renesanční přestavbu. Svou raně barokní úpravu, která se konala v 17. století si zámek drží až dodnes. d roku 1949 mají ve vlastnictví původní majitelé, Lobkowitczové, kteří zpřístupnili rozsáhlou galerii s díly významných umělců.

Prohlídka zámku:

Individuální nebo organizované prohlídky zámku s naší průvodkyní v českém jazyce.
Cena 80 Kč / osobu při minimálním počtu 10 osob ve skupině.
Pro cizojazyčné skupiny nabízíme brožuru s výkladem v anglickém, německém, francouzském, japonském a ruském jazyce. Cena brožury je 95 Kč, k dostání v pokladně zámku.
Zajistíme osobního průvodce v německém jazyce, příplatek 500 Kč.

Degustace vín v zámeckých sklepech

Pro skupiny nad 10 osob zajistíme řízenou degustaci našich vín v zámeckých sklepech pod vedením našeho sklepmistra. Degustace probíhají v českém nebo anglickém jazyce. K degustaci je podáván chléb, je možné objednat sýrovou nebo uzenářskou variaci, cena 60 Kč / osobu.
Degustace:
Malá degustace 2 druhy vín 90 Kč / osobu
Střední degustace 4 druhy vín 120 Kč / osobu
Velká degustace 6 druhů vín 160 Kč / osobu
Super degustace 10 druhů vín 220 Kč / osobu
Lze objednat i prohlídky bez degustace, cena 40 Kč / osobu.

Zámek Mělník
Svatováclavská 19/16
276 01 Mělník

Rezervace prohlídek zámku, prodej a objednávky vín

Edita Neudenová
tel:. 315 622 121, fax: 315 622 125
tel. do kanceláře: 315 622 127

Lobkowiczké vinařství Zámek Mělník

Chocholatý David – ředitel vinařství
tel: 775 857 781
Hrabkovský Antonín – perkmistr
tel: 775 857 784

 

Zámek Roudnice nad Labem

http://www.lobkowicz-collections.org/History-of-Roudnice-Castle-37.htm

Město Roudnice nad Labem leží v Ústeckém kraji nedaleko okresního města Litoměřice. Ve městě stojí romantický ranně barokní zámek Roudnice nad Labem, který je téměř ze všech stran obklopen parkem. Původně zde stával románský biskupský hrad,  založený v 2. polovině 12. století. Ve 14.století  byl hrad rozšířen o mohutnou válcovou věž. V roce 1467 byl hrad obléhán vojsky Jiřího z Poděbrad a hrad byl značně poškozen. Opravy byly zahájeny v roce 1540.

Zámek je pro veřejnost uzavřen, otevřena je jen  galerie moderního umění, která se nachází v bývalé zámecké jízdárně.

 

Zámek Kladno

Barokní, původně renesanční, zámek stojí na místě původní středověké tvrze zvané Horní, z níž se dochovaly pouze sklepy. Dnešní podobu získal v roce 1740, kdy byl podle návrhu K.I. Dientzenhofera barokně upraven. Můžeme si zde prohlédnout kapli sv. Vavřince s nástěnnými malbami od J. K. Koláře. Kaple  slouží k církevním účelům. Během její nedávné rekonstrukce byly objeveny v historickém dřevěném sekretáři vzácné knihy. Dnes je zámek sídlem galerie (otevřeno celoročně). Její sbírky představují archeologické nálezy. Své sídlo zde má i Sládečkovo vlastivědné muzeum a pobočka městské knihovny Kladno. Součástí objektu je zahrada s medvědáriem.

Otevírací doba
Celoročně: Út - Pá: 9 - 12 a 13 - 17 h So a Ne: 13 - 17 h

Vstupné
dospělí 40,- Kč důchodci 20,- Kč děti, studenti 10,- Kč

 

Zámek Roztoky u Prahy

www.muzeum-roztoky.cz

V místech dnešního zámku stávala asi vodní tvrz, přestavěná rytířem Davidem Boryněm ze Lhoty v 16.století na renesanční zámek. Dnešní podobu získal po úpravách  v 18. století.

Na nádvoří zámku se nachází nádherný Filipo – jakubský zvon ze 16. století. Odlit byl tradiční technologií v dílně Brikcího z Cymperka.

Z interiérů vyniká Salon ve stylu biedermeieru s mobiliářem z 19. století (zpřístupněný). Od 19. století se Roztoky stávaly postupně oblíbeným výletním místem a tím jsou i v současnosti.
Muzeum v současnosti  nabízí návštěvníkům několik výstav. Nejvýznamnější z nich je expozice s více než dvěma sty fosilií z kambria, ordoviku, siluru a devonu ze sedimentů barrandienské oblasti, ležící na území středních a západních Čech. Ve stejné síni si lze prohlédnout také fotografie pořízené při povodních v srpnu 2002.
Dále muzeum nabízí zajímavou výstavu betlémů z Příbramska, Kralicka a Ústeckoorlicka (nejvýznamnější betlémářské oblasti Čech). V pracovní dny je možné nahlédnout do improvizované konzervátorské dílny, kde se zpracovávají archeologické nálezy.

Turistické informace - zámek

Zámek čp. 1, 252 63 Roztoky u Prahy
Telefon: +420 233 02 90 11
e-mail: muzeum@muzeum-roztoky.cz

Muzeum

Otevírací doba

Leden – prosinec,  středa – neděle, 10:00 – 18:00

Zavíracím dnem je pondělí a den po státním svátku. Pokud je pondělí svátkem, je otevřeno.

Vstupné

Plné vstupné                                                            50 Kč

Snížené vstupné                                                        30 Kč

Rodinné vstupné                                                    130 Kč

 

Hora Říp

http://www.hora-rip.cz/

Citace ze stránek www.hora-rip.cz

Ještě než vystoupáte k románské rotundě na samém vrcholku hory, spatříte vlastenecké heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp,“ zvěčněné na štítu malebné turistické chaty. Dřevěné stavení, které dělá nedaleko vrcholu hory společnost kamennému kostelíku, bylo postaveno roku 1907 a slouží dnes především jako občerstvovací stanice pro poutníky znavené náročným výstupem. Krom toho, že si na jeho štítu můžete připomenout, čím je Čechu Říp, musím také upozornit, že zde vaří skvělou domácí bramboračku s čerstvými houbami (pokud rostou). Pokud máte štěstí, sejde se méně hostů a pan hospodský má dobrou náladu, natrefíte třeba i na rodinnou diskotéku s nefalšovaným stroboskopem, blikajícím u stropu, a koťaty, procházejícími se po stole.

Tábory lidu a lidové veselice

Rotundu nechal postavit, nebo spíše nově opravit, již ve 12. stoleti kníže Soběslav I. V Soběslavově době ovšem stavba zřejmě ještě neměla nic společného s legendou o praotci Čechovi, jehož výstup na horu si přimysleli pozdější kronikáři. Teprve s nastupujícím obrozením se kostel stal místem, k němuž směřovaly vzedmuté vlastenecké city a kroky národních buditelů. V druhé polovině 19. století se zde konaly takzvané tábory lidu a národní manifestace. 10. května 1968 byl při jedné takové sešlosti z kopce vyjmut balvan, vložený později do základů Národního divadla.

Každoročně první neděli po svatém Jiří (24. dubna) ke kostelu míří tradiční církevní Svotojiřská pouť. Předznamenaná je ovšem již 20. – 22. dubna lidovou Řipskou poutí s mnohými kulturními atrakcemi a kolotoči, která probíhá na úpatí hory u vsi Rovné.

Výhled do kraje

Ještě pře sto dvaceti lety byl Říp takřka holý, takže staré rytiny, na nichž je rotunda sv. Jiří viditelná do širého kraje, nejsou nijak nepatřičné. Pak dal ovšem kníže Lobkowicz vysázet na svazích les, který postupně zakryl nejen pohled na vrchol hory, ale naopak i výhled z hory na zemi mlékem a medem vlhnoucí. Pokud se nevydáte na Říp v zimě nebo brzy zjara, když ještě není na stromech listí a mezi větvemi prosvítá okolní krajina, budete si muset vystačit s třemi zbývajícími vyhlídkami: Pražskou, obrácenou na jih, Mělnickou, která se obrazí k severovýchodu, a Roudnickou, z níž je vidět na severozápad. Nejkrásnější výhled je nejspíš z posledně jmenované, neboť tím směrem leží homole Českého středohoří.

 

Přírodní zajímavosti Mělnicko a Kokořínsko

Lokality

Citace ze stránek www.vyletnik.cz

Kokořínsko
CHKO Kokořínsko: oblast, jejíž jižní část zahrnuje nejatraktivnější partie oblasti - pískovcové skály a rokle v okolí dvou říček Pšovky a Liběchovky na pravém břehu Labe. Je to oblast skalních stěn rozličných tvarů, temných roklí i tůní s bohatstvím rostlinných a živočišných druhů zejména v místech mokřadů. Během historického vývoje si toto území zachovalo svůj ráz především díky mírnému stupni zalidnění a nesnadnému obhospodařování členitého terénu.

PR Kokořínský důl: turisticky nejatraktivnější část Kokořínska rozkládající se na středním toku Pšovky v úseku Lhotka - Mšeno. Ústí do něj množství postranních roklí a rokliček, které jsou většinou bezvodé. Na Pšovce je řada tůní a mokřadů s bohatou diverzitou rostlinných a živočišných druhů.

PP Špičák u Střezivojic: tuto rezervaci tvoří skalní jehla z kvádrových pískovců prosycených kysličníky železa. Nalézá se na malém návrší poblíž západní terénní hrany Kokořínského dolu, je vysoká 13 m a 16 m dlouhá. Tvoří ji kvádrové pískovce, jejichž povrch je detailně provrásněn vystupujícími vrstvičkami železitých pískovců.

NPP Holý vrch: lokalitu tvoří návrší z turonských pískovců západně od kóty Holý vrch v nadmořské výšce 230 " 240 m. Je z velké části porostlý borovým lesem s vtroušenými listnáči. Předmětem ochrany je jediná známá lokalita lýkovce vonného ve středních Čechách.

NPR Polabská černava: jeden z posledních zbytků polabských slatin, stanovišť kdysi charakteristických pro střední Polabí. Polabské slatiny vznikaly v poledové době zarůstáním močálů a mělkých jezer. Na černavách se vyskytují typická rostlinná společenstva, zastoupená především šáchorovitými rostlinami a řadou vzácných a chráněných druhů naší květeny (mařice pilovitá, vstavače).

PR Všetatská černava: zajímavá terénní deprese po stranách křižovatky železniční trati Praha - Všetaty a Všetaty - Lysá nad Labem. Tyto deprese vznikaly při stavbě železnice vytěžením materiálu na stavbu náspů. Vznikly tak příznivé hydrologické podmínky pro uchování slatinných společenstev. Na lokalitě je dosud zachován největší porost mařice pilovité v ČR.

PR Slatinná louka u Liblic: je zbytkem druhově velmi bohaté a z hlediska rostlinných společenstev unikátní slatinné louky, která je součástí liblického zámeckého parku. Roste tu řada vstavačovitých rostlin, např. vstavač bahenní, vstavač vojenský nebo prstnatec pleťový .

PP Prutník: byl vyhlášen v roce 1972 na ochranu vzácných a chráněných druhů naší květeny, především vstavače vojenského, bradáčku vejčitého a jazyku hadího. Poměrně bohatá je zde entomofauna, zejména brouci.

PR Úpor: zahrnuje na svém území ojedinělé porosty polabských lužních lesů dubotopolových, v menší míře dubojilmových a vrbotopolových. Rozkládá se při soutoku Labe s Vltavou, je však od Mělníka oddělen tokem Labe. Významnou složkou lužních lesů je bylinný podrost. Záhy zjara vykvetou pod neolistěnými stromy sněženky, dymnivky, křivatec žlutý, orsej jarní a další byliny, které vytvářejí souvislý pestrý koberec. V létě jej nahradí kopřivy a netýkavky.

PR Černínovsko: tuto rezervaci představuje slepé labské rameno, na jehož obvodu jsou zachovány zbytky lužního lesa s význačnými zástupci rostlinných a živočišných společenstev. Slepé rameno je nalezištěm vzácného a chráněného druhu - stulíku žlutého a řady dalších význačných vodních a bažinných rostlin.

PP Jiřina: patří k posledním zbytkům lužních lesů, přirozených porostů, které lemují řeku Labe. Rezervaci tvoří 180 let starý dubojilmový porost s význačnými zástupci rostlinných a živočišných společenstev.

PR Kopeč: patří k přírodovědecky nejvýznamnějším biotopům stepního charakteru. Geologickým podkladem jsou třetihorní basické vyvřeliny, vystupující nad proterozoické spility a nad vrstvy křídové tabule. Svahy hřbetů osidlují stepní společenstva, druhovým složením a charakterem připomínající svahové stepi Českého středohoří.

PP Minická skála: je geomorfologickou dominantou údolí Zákolanského potoka. Nachází se na jeho levém břehu, cca 1 km od železniční stanice Minice. Geologickým podkladem jsou proterozoické spilitové vyvřeliny protkané drobnými vápencovými žilkami. Rostlinná společenstva mají charakter vápnomilných skalních stepí s výskytem např. česneku tuhého, kavylu Ivanova či koniklece lučního načernalého.

PR Dřínovská stráň: toto území zaujímá k jihu exponované svahy pod kopcem Dřínovem (247 m) západně od obce Dřínov v místě bývalého lomu. Geologickým podkladem jsou křídové slínovce překryté terasou štěrků. Z významných rostlinných druhů zde najdeme např. len tenkolistý, hlaváč šedavý, pcháč bělohlavý nebo bělozářku liliovitou.

PP Písčina u Tišic: lokalita pískomilných společenstev s výskytem kriticky ohroženého druhu naší květeny sinokvětu chrpovitého. Území zahrnuje písčitý svah nad železniční tratí mezi Neratovicemi a Tišicemi v kilometráži 36,3-36,9 severně od železničního tělesa.

PP Sprašová rokle u Zeměch: geomorfologicky význačný, asi 18,5 m hluboký zářez do sprašových vrstev. Na vertikálním profilu je patrný sled mezi starším a mladším pleistocénem. Rokle vznikla v minulosti na místě úvozové cesty. Nachází se JZ od obce Zeměchy a navazuje na její zástavbu. Na okrajích strže jsou zachovány zbytky společenstev černozemních stepí s výskytem hlaváčku jarního.

PP Netřebská slaniska: tato slaniska jsou zbytkem slanomilných a slatinných společenstev na území českých zemí v současné době již ojedinělých. Zaujímají úzký pruh terénních depresí podél železniční tratě Kralupy nad Vltavou-Neratovice, mezi žel. stanicemi Netřeba a Chlumín. Lokalita byla nalezištěm solenky Valerandovy a zeměžluče obecné.

PR Kelské louky: inundační území na jižním okraji Mělníka je významné především v období jarní ptačí migrace, kdy se zde zastavují hosté ze severu. Tyto louky jsou rovněž jedním z mála míst, kde se vyskytují druhy vyžadující periodicitu záplav, jako jsou žábronožky nebo listonozi.

PP Vehlovické opuky: podzemní prostory po odtěžené opuce v obci Vehlovice ukazují geologickou stavbu opukových vrstev. Tyto umělé jeskyně vyhledávají v zimních měsících některé druhy netopýrů, např. vrápenec malý.

PP Hlaváčková stráň: tato stráň se zachovalým stepním rostlinným společenstvem se nachází u obce Zlončice v jižní části okresu. Kromě hlaváčku jarního, který zde vykvétá v hojném množství, tu rostou i další druhy teplomilných bylin, jako např. kavyly, pcháč bezlodyžný nebo jestřábník chlupáček.

Přírodní park Rymáň: toto území dokumentuje typický ráz krajiny s charakteristickými prvky, jakými jsou lesní porosty, dřeviny rostoucí mimo les, pásy křovin oddělující jednotlivá pole a xerotermní stráně s teplomilnou květenou.

Přírodní park Dolní Povltaví: tento park tvoří především zalesněné úbočí na pravém břehu Vltavy. Na holých skalnatých svazích roste mimo jiné tařice skalní a na vhodných místech nalezneme typická společenstva teplomilných rostlin. Součástí parku je i přilehlý břeh Vltavy.
PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace